Už na střední škole jste se věnovala oděvnictví, jaký byl první impuls k tomu, že jste se vydala tímto směrem?
Kreslila jsem manekýny a na půdě jsme měli archiv časopisů z let 68. Tam jsem se setkala s Miss
a módou, která se pak měnila na “módu dělnic“. Největší radost mi udělal taťka, když mě ještě počas ZŠ přinesl sbírku módních listů z Vídně a Paříže od jedné Liptovské zemanky (slovenská nižší šlechta).
Prezentovala jste své modely v Česku i zahraničí, jak se liší přehlídky v zahraničí od těch
v ČR?
Ničím, každé prostředí má své a já své prezentace přizpůsobuji lokaci. Poslední autorská přehlídka byla v ŘLP a v lednu letím do Číny – podívat se na lokaci.
Šijete svým zákaznicím modely na míru, v čem je to pro vás jiné, než když si sama rozhodnete, jak model bude vypadat?
Autorská kolekce je výpovědí Beaty Rajské, zatímco model
„na míru“ je především o zákaznici. O tom, že se s modelem „sžije“. Důležité je, aby se v něm cítila maximálně komfortně, protože jen v takových šatech bude elegantní a takové šaty budou tím správným rámem její osobnosti.
S vašimi aktivitami jsou spojeny i večírky, jaký je váš oblíbený koktejl?
Podle situace, nálady, atmosféry
a lidí kolem sebe. Ale určitě suché martini nebo cosmopolitan.
Jaký styl módy upřednostňujete ve všední den, spíše džíny nebo i své modely?
Samozřejmě svoje modely a podle toho, co mě chybí, doplňuji kolekci.
Nedávno jste otevřela butik na nové adrese pod názvem Den vybouraných dveří, v čem je jedinečný a jsou tam skutečně vybourané dveře?
Den vybouraných dveří jsme měli jen jeden den, teď už máme nádherné skleněné dveře. Jedinečný je tím, že je nádherně čistý a přitom není dominantní. Dominantní jsou modely a klienti. Přijďte se podívat!
Každý jsme v dětství měli svůj idol, jaký byl nebo je ten váš?
Jé! Já jich měla. Zrovna u Kultů jsem si vzpomněla na dva z nich Sophii Loren (Horalka) a Audrey Hepburne (Sabrina).
Co vás vedlo k výběru prostor pro módní přehlídku v řízení letového provozu
v Jenči u Prahy?
Extravagance a čistota prostoru. Určitá „nadřazenost“ kultu letadel. Respekt k něčemu, co mi přijde hodně zodpovědné – řízení letů.
Obdržela jste mnoho ocenění, které je pro vás nejcennější?
Asi LADY PRO od společnosti Comenius. Vyjadřuje filozofii, kterou uznávám. Přes všechnu hektiku, vytíženost v byznysu, zapomenutí některých hodnot v dnešní době zůstat ženu.
V módním světě se občas objeví výstřelky typu ponožky v sandálech, vzpomenete si na nějaký, který vás překvapil naposledy?
Nemám problém se žádným výkřikem, trendem, ale přijímám jen ten, který mně vyhovuje. Nemám ráda dekadentní módu, která potírá základní já nositelky.
Jaký je váš názor na módu
a vnímání módy v Česku?
No možná by jsem nakreslila koláč , největší výsek by tvořila skupina „ignorantů módy“, menší výsek skupina „podléhatelů“ konzumentů, kteří podléhají reklamě, okolí, mediální masáži a kultům
a bezhlavě přijímají to, co jim rádoby módní kulty diktují. A třetí nejmenší výseč, lidé, kteří módu přijímají jako součást svého životního stylu a selektují si to,
co jim skutečně vyhovuje, nebo dělá radost.
Existuje v módním světě někdo, s kým byste chtěla udělat společnou kolekci?
Dala bych hodně za asistenci pana Valentina, a ve stroji času Chanel, p. Christiana Diora nebo Jeanne Lanvinové (ta navíc uměla klobouky – byla modistka).
Co byste poradila čtenářům Módního blogu v oblasti oblékání?
Ať v odívání zůstávají sami sebou. Když máte rádi detektivky, přeci se nenutíte do francouzských básníků, nebo do renesanční literatury. Vybírejte si to, co vám vyhovuje, snažte se odlišovat. Sledujte, jak to dělají jiní
(ne rádoby hvězdičky). Každá doba má své velké ikony.
Je pravda, že tady se hledají těžko, ale najdete je.
